Že si necháme štěňátko - holčičku bylo jasné od první chvíle, kdy jsme začali plánovat náš první vrh. Že se bude jmenovat Mellory se také vědělo od samého začátku. Že to bude " růžová " se pozvolna vyvíjelo. Musím přiznat, že byla mojí tajnou favoritkou od prvního dne. Byl to takový malý drobeček a podobou úplně stejná jako byla Brassila, když se narodila. Tajnou proto, že jsem nechtěla ovlivňovat Mirku, které měla ve výběru hlavní slovo. Mirka byla se štěňátky od jejich početí, přes těhotenství, porod až do chvíle jejich odchodu do nových domovů - to je pak velmi těžké si vybrat jen jedno. Zvláštní vztah měla k " šedivce ", kterou po porodu rozdýchala a přivedla k životu. A pak k " růžovce ", která byla ze všech nejmenší a nejdrobnější. Nakonec rozhodly zcela zásadní podněty - která z nich si první vlezla do pelíšku pro " Mellory ", která nejraději spí u Mirky na klíně, která se s ní nejraději mazlí....atd. A tak se Melinkou stala slečna růžová....